Cílem tohoto přehledu je zejména upozornit na časté nedostatky, které ČNB pravidelně sankcionuje, nikoli na konkrétní sankciované subjekty.

I.  Počet sankcionovaných subjektů: 80

V roce 2025 bylo sankcionováno celkem 80 subjektů. Osoby dle § 15 ZISIF (tj. správa majetku srovnatelná s obhospodařováním – tzv. osoby rizikového kapitálu), jak vidíte v tabulce níže, byly nejčastěji sankcionované subjekty proto, že řádně a včas ČNB nedodaly povinné výkazy (sankce ve výši od 10 tis. Kč do 250 tis. Kč, nejčastěji za toto porušení byla sankce 50 tis. Kč). Tyto osoby byly také často smazány ze seznamu vedeného ČNB proto, že buď aktivně nevykonávaly činnost nebo koncem roku větší množství osob proto, že si nezměnilo obchodní firmu na „osoba rizikového kapitálu“, čímž porušují § 15 ZISIF.

II. Oblasti finančního trhu, kde bylo nejvíce sankcí

Jako obvykle tomuto přehledu na množství udělených sankcí vévodí jednoznačně investice. Nicméně porovnejte tato čísla s tabulkou níže – a sice výší sankcí.

III. Největší pokuty na finančním trhu za rok 2025

Pokuty se v roce 2025 pohybovaly od 10 tis. Kč do 15 mil. Kč, což je co do max. výše relativně rekordní rok. Drtivá většina pokut však byla pod 1 mil. Kč.
11 z 80 subjektů dostalo pokutu 1 mil. Kč a vyšší (z toho 3 subjekty dostali pokutu 1 mil. Kč, 2 subjekty 2 mil. Kč a vyšší pokuty byly individuálně vždy jednou).

Všimněte si rozdílu mezi množstvím pokut v jednotlivých oblastech v tabulce výše a k tomu nepoměrné výši pokut v těchto oblastech. Letos co do výše opět „zvítězilo“ přijímání vkladů od veřejnosti, které je dlouhodobě velmi přísně sankcionováno.

EU Sanctions Helpdesk najdete zde. Lze jim zavolat (v rámci EU zdarma) nebo napsat pomocí tohoto kontaktního formuláře.

ČR je nyní povinna přijmout právní předpisy, které budou s touto směrnicí v souladu a které budou účinné nejpozději do 20. listopadu 2026.

Směrnice se mimo jiné nevztahuje na:

• smlouvy o úvěru, které jsou zajištěny zástavním právem k nemovitosti;
• smlouvy, jejichž účelem je nabytí pozemku;
• smlouvy o úvěru na celkovou výši úvěru vyšší než 100 000 EUR;
• ani na smlouvy o úvěru poskytované podnikatelům.

A jaké konkrétní změny směrnice například přináší?

Rozšířená regulace úvěrových produktů

Nově se směrnice vztahuje také na mikro půjčky a některé specifické produkty (např. úvěry poskytované přes digitální platformy).

Reklama

Jakákoli reklama a marketingová komunikace musí být korektní, jasná a nezavádějící, zejména pokud jde o náklady úvěru nebo celkovou splatnou částku. Kromě toho musí reklama obsahovat jasné a zřetelné upozornění, aby si spotřebitelé uvědomili, že půjčka stojí peníze, a to za použití formulace: „Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze“ nebo jiné rovnocenné znění.

Členské státy mají také možnost zakázat reklamy, které považují za rizikové pro spotřebitele, například ty, které zdůrazňují snadnost nebo rychlost získání úvěru.

Předsmluvní informace

Podobně jako u současné regulace směrnice vyžaduje, aby věřitelé poskytovali klíčové informace o úvěru (jako je např. výpůjční úroková sazba a náklady, roční úroková sazba, celková výše úvěru, doba trvání úvěrové smlouvy) viditelným způsobem na první straně standardních evropských informací o spotřebitelském úvěru (ESIP). Dále bude nutné, aby tyto informace byly přizpůsobeny technickým omezením některých médií, jako jsou obrazovky mobilních telefonů.

Posuzování úvěruschopnosti

Posuzování úvěruschopnosti by mělo vycházet z informací o finanční a ekonomické situaci spotřebitele. Tyto informace by měly zahrnovat alespoň příjmy a výdaje spotřebitele, včetně náležitého zohlednění stávajících závazků spotřebitele, mimo jiné životních nákladů spotřebitele a jeho domácnosti, jakož i finančních závazků spotřebitele. Tyto informace by neměly zahrnovat údaje o zdravotním stavu, včetně údajů o rakovině, ani informace získané ze sociálních sítí. Úvěr by měl být spotřebiteli zpřístupněn pouze tehdy, pokud výsledek posouzení úvěruschopnosti naznačuje, že závazky vyplývající ze smlouvy o úvěru budou pravděpodobně splněny tak, jak smlouva požaduje.

K posouzení úvěruschopnosti spotřebitele by měl věřitel rovněž vyhledávat v úvěrových databázích.

Vzhledem k rostoucím obavám z používání umělé inteligence mají spotřebitelé právo na lidský zásah věřitele, pokud posouzení úvěruschopnosti zahrnuje automatizované zpracování.

Finanční vzdělávání

Aby se zvýšila schopnost spotřebitelů činit v otázkách zodpovědného přijímání úvěrů, musí členské státy prosazovat opatření na podporu vzdělávání spotřebitelů, pokud jde o zodpovědné přijímání úvěrů. Dále je důležité, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování ani neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti. 

Horní hranice poplatků

Směrnice požaduje stanovení horních hranic pro zápůjční úrokové sazby, roční procentní sazby nákladů (RPSN) nebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele.

Ve snaze posílit ochranu spotřebitele by měla být zavedena vhodná opatření (jako jsou stanovení horních hranic nebo určení sazeb považovaných za lichevní), která budou účinně předcházet nekalému jednání a zajistí, aby vůči spotřebitelům nebyly uplatňovány přehnaně vysoké zápůjční úrokové sazby, RPSN nebo celkové náklady úvěru pro spotřebitele.

Výše těchto hranic bude v rukou jednotlivých členských států EU.

Opatření týkající se shovívavosti

Vzhledem k významným dopadům exekučních řízení na věřitele i dlužníky směrnice požaduje, aby věřitelé aktivně přistupovali k řízení úvěrového rizika již v jeho rané fázi a přijali potřebná opatření, která zajistí, že budou uplatňovat přiměřenou shovívavost a pokusí se situaci vyřešit jinými způsoby ještě před zahájením exekučního řízení.

Opatření shovívavosti by měla zahrnovat změnu podmínek původní smlouvy o úvěru a mohla by zahrnovat úplné nebo částečné refinancování smlouvy o úvěru. Změna těchto podmínek by mohla mimo jiné zahrnovat: prodloužení doby trvání smlouvy o úvěru, změnu druhu smlouvy o úvěru, odložení úhrady všech nebo části splátek na určitou dobu, snížení zápůjční úrokové sazby, nabídku platebních prázdnin, částečné splacení, přepočet měny a částečné odpuštění dluhu a jeho konsolidaci.

A. Nová obchodní firma

Název osoby dle § 15 ZISIF je nově „osoba rizikového kapitálu“ (nesmí obsahovat označení „fond“, ani jeho překlady či odvozeniny)

Obchodní firma musí být upravena v obchodním rejstříku nejpozději do 6 měsíců od 01.07.2024, tzn. do 31.12.2023.

B. Povinné informace investorovi

Investor musí písemně s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy dostat informace o:

1. rizikovosti investice,

2. skutečnosti, že investice není garantovaná a investor může ztratit veškeré investované prostředky,

3. celkové výši a struktuře úplaty,

4. investičním horizontu,

5. investiční strategii a

6. skutečnosti, že osoba dle § 15 ZISIF nepodléhá dohledu České národní banky.

Pokud investor dostane sdělení klíčových informací (tzv. KID dle nařízení PRIIPS), které tyto informace obsahuje, je povinnost splněna. Jinak je potřeba informace investorovi prokazatelně předat jinou formou.

Pro zpětné prokázání předání informací je důležité si archivovat důkaz o předání investorovi (např. odeslaný email, podepsaný dokument apod.)

C. Min. hodnota investice: 125 000 EUR

Nižší hodnota investice v penězích nebo penězi ocenitelném majetku je možná pouze pro max. 20 investorů.

Účinnost změny: tento požadavek nemusí být plněn až do 01.07.2026 (tj. za 24 měsíců ode dne 01.07.2024)

D. Investiční dotazník

U tohoto typu investic dosud investiční dotazník nebyl nutný. Nově však bude potřeba nechat investora investiční dotazník vyplnit.

Resp. od investora bude potřeba získat informace, zda investice odpovídá jeho finančnímu zázemí, investičním cílům, odborným znalostem a zkušenostem v oblasti investic. Investor tyto skutečnosti musí písemně potvrdit.

E. Povinný audit od min. 21 investorů

Je-li více než 20 investorů, je nově povinné ČNB elektronicky předložit zprávu auditora o ověření dodržení limitu investorů dle bodu C. výše, a to nejpozději do konce 6. měsíce od uplynutí předcházejícího kalendářního roku.

O formě a způsobu podání zprávy ČNB vydá vyhlášku.

Účinnost změny: tento požadavek nemusí být plněn až do 01.07.2026 (tj. za 24 měsíců ode dne 01.07.2024)

Jak je to s limity?

Limit hodnoty majetku se nemění. Tzn. zůstává celkový limit hodnoty majetku 100 000 000 EUR nebo 500 000 000 EUR, pokud se nevyužívá pákového efektu a/nebo k vyplacení či rozdělení majetku investorovi nemůže dojít dříve než za 5 let od počátku investice.

Dosavadní investice

Vůči dosavadním investicím investorů, kteří investovali před 01.07.2024, nemusí být plněny požadavky dle písm. B (povinné informace) a D (investiční dotazník). Takže na nové investice těchto investorů se však nové požadavky již vztáhnou, jakmile budou účinné.

Nový okruh povinných osob

Novela rozšiřuje okruh AML povinných osob. Nově se tak povinnosti vztahují na obchodníky s drahými kovy nebo kameny, insolvenční správce nebo provozovatelé online loterií a binga. Příloha AML zákona také výslovně definuje drahé kovy a kameny.

Rozšíření identifikačních údajů

Mezi identifikační údaje klienta jsou nově zařazeny i informace z průkazu totožnosti klienta (číslo a druh průkazu totožnosti, stát, případně orgán, který jej vydal, a doba jeho platnosti), které musí povinné osoby v rámci identifikace zjišťovat. Pokud povinné osoby v rámci identifikace klienta, s nímž v minulosti navázaly obchodní vztah, tyto informace nezjišťovaly, jsou povinny dodatečně údaje získat, nebo s klientem do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti AML zákona ukončit obchodní vztah.

Penny drop verification ze zemí mimo EU a EHP

Užitečnou novinkou je změna v provádění dálkové identifikace klienta (tzv. penny drop verification). Povinné osoby mohou nyní provést dálkovou identifikaci i u klientů, které nemají veden účet u úvěrové instituce působící na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořící Evropský hospodářský prostor. Postačí, že účet není veden ve vysoce rizikové třetí zemi. Tímto způsobem budou moci povinné osoby ověřovat totožnost klientů např. z USA, Kanady či Japonska.

Neprovedení kontroly klienta

Novela dále zavádí povinnost neprovést kontrolu klienta v případě, kdy by provedení kontroly či její části mohlo vést k varování klienta, a tedy ke zmaření nebo ohrožení šetření podezřelého obchodu. Neprovedení kontroly klienta tak bude přicházet v úvahu u obchodů, kdy bude už před provedením kontroly (např. v rámci identifikace klienta) zřejmé, že se jedná o podezřelý obchod. Současně s neprovedením kontroly klienta je nutné podezřelý obchod nahlásit Finančnímu analytickému úřadu.

Kryptoměna jako hotovost

Za platbu v hotovosti se kromě platby vysoce hodnotnými komoditami, drahými kovy a kameny nyní považuje také platba virtuálním aktivem.

Novela AML vyhlášky

Současně s AML zákonem byla novelizována také AML vyhláška (vyhláška č. 67/2018 Sb.). V souvislosti s touto novelou stojí za zmínku např. změna definice země původu a její přesun z AML vyhlášky do AML zákona.

Aplikace novely:

Novela je účinná od 01.01.2024 (znění novely zde, viz část 6.).

Novela se nevztahuje na právní vztahy z dluhopisů, jejichž datum emise je do 31.12.2023, ani na emisní podmínky uveřejněné (nebo jinak zpřístupněné) do 31.12.2023.

Porovnání předchozí a nové verze zákona o dluhopisech je zde.

Obsah novely:

Zásadní změnou je nový § 9a a úprava § 9 zákona o dluhopisech, kde se rozšiřuje obsah emisních podmínek (budou nově jako takový mini-prospekt):

• Informace o emitentovi (sídlo, měsíc a rok zahájení činnosti, popis hlavních činností emitenta)
• Popis účelu využití peněžních prostředků získaných z emise
• Informaci o všech osobách ve vrcholném vedení emitenta (podle zákona o evidenci skutečných majitelů) – uvedením jejich jména, akademických titulů, jejich pracovní pozice v emitentovi, názvu právnické osoby, kde získaly nejdůležitější pracovní zkušenost, a počtu let jejich relevantní praxe z hlediska činnosti emitenta
• Údaje identifikující osoby, které dluhopisy nabízí
• Údaje identifikující skutečného majitele emitenta (podle zákona o evidenci skutečných majitelů)
• Plánovaný poměr cizích zdrojů k vlastnímu kapitálu alespoň do 12 měsíců před datem splatnosti
• Informaci o tom, čím je splacení dlužné částky zajištěno, nebo informaci, že splacení dlužné částky není nijak zajištěno
• Výroční zprávy a účetní závěrky emitenta za poslední 2 účetní období, včetně příp. zprávy auditora o ověření účetní závěrky (vše lze připojit formou odkazu na internetové stránky emitenta nebo na Sbírku listin, je-li to tam uveřejněno)
• V případě existence právnické osoby, která je ručitelem za dluhy emitenta z dluhopisů, rovněž výroční zprávy a účetní závěrky za poslední 2 účetní období, vč. příp. zprávy auditora (rovněž lze připojit odkazem)
• V případě konsolidačního celku: rovněž tyto finanční výkazy za poslední 2 účetní období a v grafické podobě informaci o struktuře konsolidačního celku

Emisní podmínky musí být zpřístupněny na internetových stránkách emitenta bezplatně a v nezměněné podobě trvale alespoň po dobu nabízení a 12 měsíců od skončení nabízení. Musí mít formát vhodný ke stažení (např. PDF).

V rámci novely došlo také k dalším změnám, ale zde jsme vybrali pouze výčet toho nejzásadnějšího, co se dříve běžně nedělalo a povede k podstatnému rozšíření všech nových emisních podmínek.

Pro všechny emise od 01.01.2024 proto bude potřeba mít nově upravené emisní podmínky v duchu této novely.

Pokud potřebujete upravit emisní podmínky, jsme Vám k dispozici.

Co to je DIP?

DIP je produktem spoření na stáří, který nabízí dlouhodobé investování spolu s daňovým zvýhodněním a možností příspěvků od zaměstnavatele. Stát na DIP neposkytuje žádné zvláštní příspěvky.

DIP podléhá dohledu České národní banky. Spory z DIP lze řešit bezplatně u Finančního arbitra.

Z čeho se DIP skládá?

Majetek v rámci DIP smí tvořit:

• peněžní prostředky;
• investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě EU, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem mimo EU, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem mimo EU, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem mimo EU, vedeném ČNB podle § 13 odst. 1 písm. k) zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu;
• dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU, centrální banka členského státu EU;
• kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě EU;
• cenné papíry kolektivního investování; a
• má-li k tomu poskytovatel DIP oprávnění: deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP (jen tehdy je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna).

Co z toho vyplývá pro investiční zprostředkovatele?

Investiční zprostředkovatelé nebudou moci zprostředkovat všechny produkty DIP, ale pouze takové produkty DIP obsahující pouze investiční nástroje, jež jsou oprávněni zprostředkovávat (tzn. vypadnou z toho deriváty, investiční cenné papíry a příp. dluhopisy bez prospektu).

Příspěvky zaměstnavatele

Zaměstnavatel na DIP může svým zaměstnancům přispívat. Tento příspěvek je osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění a až do max. 50 000 Kč/ročně je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.

Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat své zaměstnance ve výběru poskytovatele DIP.

Daňové výhody

U DIP lze od základu daně odečíst příspěvky až do max. 48 000 Kč/ročně.

Obecně platí, že DIP může být vyplacen bez ztráty daňové podpory nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku (tj. min. 10 let od uzavření smlouvy), a dosáhl-li klient (poplatník DIP) min. 60 let.

Případy vrácení daňové podpory

K vrácení daňové podpory dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od vzniku produktu nebo před kalendářním rokem, kdy poplatník (tzn. klient jako majitel DIP) dosáhne 60 let věku, dojde k:

• výplatě DIP nebo vyplacení výnosů z DIP (mimo DIP);
• k odepsání majetku z DIP; nebo
• k převodu DIP na jiného poplatníka (klienta).

Pokud dojde ke ztrátě daňové podpory, musí o tom zaměstnanec svého zaměstnavatele informovat nejpozději do konce měsíce, kdy k tomu došlo.

Výjimkou z tohoto pravidla, kdy nedojde k vrácení daňové podpory, je:

• invalidita III. stupně poplatníka (tj. klienta, který DIP sjednal);
• smrt poplatníka;
• zánik poskytovatele DIP/odebrání licence poskytovateli DIP, pokud jsou obdržené naspořené peníze a majetek nejpozději do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na jiný DIP, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění;
• plnění z doplňkového penzijního spoření, na nějž vznikl nárok o 5 let dříve, než je důchodový věk poplatníka (dle příslušných zákonů).

Dále nedochází k vrácení daňové podpory z DIP v případech:

• platby poskytovateli DIP za vedení DIP nebo služby s DIP související;
• odepsání majetku z DIP za protiplnění poskytnuté ve prospěch DIP;
• převodu celého DIP na daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu (např. doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění).

Pokud nastane situace vrácení daňové podpory:

DIP přestane být daňově podporovaný od zdaňovacího období, kdy k tomu došlo (pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně poplatníka), a od 2. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k tomu došlo (pro účely příspěvku od zaměstnavatele). V případě vrácení daňové podpory je odpovědností klienta (jako poplatníka daně) podat daňové přiznání.

Co to jsou kryptoaktiva?

MiCA definuje kryptoaktiva jako „digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo pomocí podobné technologie“. Tzn. nebude se používat dosud zažitý termín „kryptoměny“, ale místo toho termín „kryptoaktiva“. Kryptoaktiva se dělí do 3 kategorií:

• tokeny vázané na aktiva (tzv. ARTs – Asset Referenced Tokens) – druh kryptoaktiva, které není elektronickým peněžním tokenem a jehož účelem je udržovat stabilní hodnotu tím, že odkazuje na jinou hodnotu nebo právo nebo jejich kombinaci, včetně jedné nebo více úředních měn (úřední měna je oficiální měna státu);
• elektronické peněžní tokeny (tzv. EMTs – Electronic Money Tokens) – druh kryptoaktiva, jehož cílem je udržovat stabilní hodnotu tím, že odkazuje na hodnotu jedné úřední měny (spadne sem zřejmě většina stablecoins);
• užitný token – druh kryptoaktiva, který je určen pouze k poskytování přístupu ke zboží dodávanému nebo službě poskytované jeho vydavatelem.

MiCA se nebude vztahovat na finanční kryptoaktiva, která jsou na úrovní EU již regulována (např. pokud se kvalifikují jako investiční cenné papíry – dluhopisy nebo akcie) a dále na NFT (na NFT se připravuje jiná regulace EU).

Na koho se regulace vztahuje?

MiCA se vztahuje fyzické a právnické osoby v rámci vydávání, veřejného nabízení a přijímání kryptoaktiv k obchodování a poskytování následujících služeb a činností týkajících se kteréhokoli kryptoaktiva v EU:

• poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků;
• provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva;
• směna kryptoaktiv za peněžní prostředky;
• směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva;
• provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;
• umisťování kryptoaktiv;
• přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;
• poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv;
• poskytování správy portfolia kryptoaktiv;
• poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků.

K provozování těchto činností v EU je potřeba mít sídlo ve státě EU a získat příslušnou licenci od centrální banky (v ČR od ČNB), příp. mít tzv. evropský pas.

Co regulace obnáší pro povinné subjekty?

Tyto osoby budou muset splnit celou řadu povinností a zákazů, které jsou běžné i pro ostatní účastníky finančního trhu jako např:

• povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu klientů;
• informační povinnosti vůči klientům a centrální bance (včetně např. okamžité informování o změnách ve vedoucím orgánu);
• regulace propagačních sdělení;
• postupy vyřizování stížností;
• zjišťování, prevence, řízení a zveřejňování střetů zájmů;
• AML povinnosti;
• systémy správy a řízení;
• kapitálové požadavky;
• povinnost mít rezervu aktiv a povinnosti ohledně složení a správy rezervy aktiv;
• plán zpětné výměny;
• zákaz zneužívání trhu;
• navíc zvláštní povinnost vypracovat a zveřejnit tzv. bílou knihu, která se povinně předkládá centrální bance (požadavky na obsah bílé knihy mají pomoci investorům pochopit rizika daného kryptoaktiva a učinit tak kvalifikované rozhodnutí o své investici.) atd.

Cílem je posílit ochranu klientů/investorů a trhu.

Český zákon o digitálních financích

V ČR se proto aktuálně připravuje zákon o digitálních financích, který navazuje na MiCA a provádí ji do praxe (např. pověřením ČNB jako dohledového orgánu, pravomoci ČNB, přestupky a donucovací sankce, stanovením požadavků na odbornou způsobilost pro poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv, předkládání účetní závěrky ověřené auditorem ČNB a další povinnosti). Legislativní vývoj zákona o digitálních financích a příslušnou dokumentace najdete zde.

• Změna názvu: nově bude zakázáno používání slova „fond“ a jeho odvozenin v názvu; naopak bude povinné označení „osoba rizikového kapitálu“, které tuto činnost popisuje výstižněji.
• Zvýší se minimální hranice pro investici kvalifikovaného investora na 125 tis. EUR.
• Přibydou nové informační povinnosti jak vůči investorům, tak i vůči ČNB.
• Spravuje-li osoba dle § 15 ZISIF majetek více než dvaceti klientů, bude povinen nechávat ověřit počet investorů auditorem.
• Zákaz opakovaného zápisu osob již dříve vymazaných z registru ČNB pro porušení ZISIF.

Cílem je co nejvíce omezit riziko, aby tyto osoby protiprávně neshromažďovaly peníze veřejnosti v rozporu se ZISIF (a snažit se tak lépe předcházet podvodům vůči investorům jako tomu bylo např. v kauze Growing Way). Další informace jsou k dispozici v článku ČNB zde. Návrh novely ZISIF je teprve na počátku schvalovacího procesu v Poslanecké sněmovně ČR, tzn. pokud by návrh byl schválen v tomto znění, ještě si počkáme, než se uplatní v praxi – předpokládaná účinnost je 07/2024. Legislativní proces můžete sledovat zde, kde si také můžete stáhnout text novely a důvodovou zprávu.

Co to je nevýkonný úvěr?

Nevýkonným úvěrem („non-performing exposure“) je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba, jestliže:

1. byly poskytnuty bankou, spořitelním a úvěrním družstvem, zahraniční bankou se sídlem v jiném státě EU nebo zahraniční bankou se sídlem mimo EU, která vykonává svou činnost v ČR či jiném státě EU; a

2. splňují podmínky pro nevýkonné expozice podle čl. 47a nařízení (EU) č. 575/2013 v okamžiku jejich převodu osobou, která je poskytla (např. určité úvěry v prodlení).

Co přináší nová regulace?

Návrh stanoví nová práva a povinnosti pro správce nevýkonných úvěrů a obchodníky s nevýkonnými úvěry. Tuto oblast bude mít pod dohledem ČNB, která bude udělovat příslušné licence k činnosti a také tyto subjekty kontrolovat. K této činnosti totiž dosud stačilo pouze živnostenské oprávnění. Podmínky pro udělení licence ČNB budou podobné jako u nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

Regulace mimo jiné definuje pravidla jednání s dlužníkem spočívající především v informačních povinnostech vůči dlužníkovi, povinnosti čestného, spravedlivého a kvalifikovaného jednání, zákazu nátlaku a dotěrného obtěžování dlužníka atd. Celkově se regulace snaží o zkulturnění prostředí vymáhání úvěrů v prodlení, větší ochranu a slušné zacházení s dlužníky ze strany vymahačských společností.

Zajímavostí je, že správcem nevýkonného úvěru se mohou stát právnické osoby s příslušnou licencí od ČNB, kterou mohou být nejen bankou, či spořitelním a úvěrním družstvem, ale také nebankovní poskytovatelé spotřebitelského úvěru.

Celý text návrhu, důvodová zpráva a sledování legislativního procesu je možné zde.

Změny souvisejících zákonů je pak možné sledovat zde.

Připravovaná vyhláška je k dispozici zde.

Kdy se uplatní v praxi?

Předpokládaná účinnost nového zákona o trhu s nevýkonnými úvěry, prováděcí vyhlášky a změny souvisejících zákonů (např. zákona o spotřebitelském úvěru) je 30.12.2023 (pokud by se to skutečně stihlo – aktuálně se teprve očekává 2. čtení v Poslanecké sněmovně). Ti, kdo jsou aktuálně oprávněni spravovat nevýkonné úvěry na základě živnostenského oprávnění, mohou vykonávat činnost do 29.06.2024, do kdy si však musí podat žádost o licenci správce u ČNB dle této nové právní úpravy, aby poté mohli v činnosti pokračovat.

„V závislosti na rozsahu poskytovaných služeb může provozování internetové platformy pro nabízení emisí dluhopisů vyžadovat povolení ze strany České národní banky. Typicky se bude jednat o povolení k poskytování služeb skupinového financování podle nařízení o crowdfundingu či o povolení k poskytování hlavních investičních služeb podle ZPKT“ (např. licence obchodníka s cennými papíry či licence investičního zprostředkovatele).

„Ve vztahu k (potenciálním) investorům totiž může docházet k poskytování (investiční) služby přijímání a předávání pokynů a někdy také (investičního) poradenství týkajícího se investičních nástrojů. Ve vztahu k emitentům se pak může jednat o investiční službu umisťování investičních nástrojů bez závazku jejich upsání.“

Samotné smluvní vyloučení veřejného obchodování určitého cenného papíru neznamená popření znaku obchodovatelnosti. I přesto se může jednat o investiční cenný papír. Pouze pokud by podmínky emise cenného papíru zcela vylučovaly převody jiné než zpět na emitenta, nelze o obchodovatelnosti na kapitálovém trhu hovořit a o investiční cenné papíry nepůjde.

1. ZDPZ nepředepisuje akreditované osobě povinnost vystavit celkové osvědčení o absolvování následného vzdělávání o minimálním rozsahu 15 hodin za daný kalendářní rok.

2. Jestliže osoba neabsolvovala v příslušném kalendářním roce, kdy se na ni tato povinnost vztahovala, následné vzdělávání a jedná-li se o překážku podle § 59 odst. 2 ZDPZ, může se tato osoba podílet na distribuci pojištění v období, než bez zbytečného odkladu absolvuje následné vzdělávání.

3. Pokud nedojde ze strany Spolupracovníků k doložení skutečnosti, že v minulém období vykonávali činnost distribuce pojištění bez nepřetržitého přerušení v délce 3 roky, pak u nich není splněna podmínka odborné způsobilosti a musí vykonat novou odbornou zkoušku.

4. Doložením relevantní dokumentace, z níž musí být zřejmá věcná náplň vykonávané činnosti a její délka, tj. zpravidla pracovní smlouvou či smlouvou o spolupráci, potvrzením zastoupeného apod.

5. Pokud osoba z jakéhokoli důvodu (včetně mateřské/rodičovské dovolené) nevykonávala nepřetržitě po 3 roky distribuční činnost, její osvědčení o úspěšném vykonání odborné zkoušky přestává prokazovat odborné znalosti a dovednosti pro distribuci pojištění a pro obnovu odborné způsobilosti je nutné absolvovat odbornou zkoušku znovu.

6. Pokud jde o ověřování osvědčení o vykonání odborné zkoušky ze strany zaměstnavatele či zastoupeného, je ve smyslu § 55 odst. 1 ZDPZ na místě kontrola s odbornou péčí (např. rozeznání na první pohled neplatného či jinak vadného osvědčení), která by měla zahrnovat vedle rozpoznání zjevných vad např. nahlédnutí do veřejně přístupného zobrazení údajů o akreditovaných osobách z registru ČNB. V případě, že Spolupracovníci, kteří jsou povinni prokázat splnění požadavku na odbornou způsobilost, osvědčení dle svého tvrzení získali, ale nemůžou je nalézt, je nutno postupovat, jako by nebyli schopni svou odbornou způsobilost prokázat až do doby, než osvědčení najdou nebo získají jeho duplikát od příslušné akreditované osoby.

ČNB se k této problematice vyjádřila již dříve, konkrétně v dohledovém benchmarku č. 2/2021 „K výjimce z povinnosti získat všeobecné znalosti“ (zde) a č. 3/2021 „K programům následného vzdělávání pro distribuci pojištění nebo zajištění a k podmínkám odborné způsobilosti a jejich prokazování“ (zde).

Celé stanovisko ČNB si můžete přečíst zde.

Nicméně upozorňujeme, že je třeba vždy vzít v úvahu konkrétní nastavení platformy a okolnosti daného případu a individuálně vyhodnotit, zda a jaká regulace se zde použije a nespoléhat pouze na toto velmi obecné stanovisko ČNB, které je sice důležité a směrodatné, avšak zdaleka není vyčerpávající a nepokrývá celou tuto problematiku. Kromě regulace finančních trhů přichází v úvahu také AML, ochrana spotřebitele, případná regulace hazardu atd.

Jak je to tedy se sčítáním emisí?

Limit do 1 000 000 EUR za 12 měsíců (tzv. výjimka „de minimis“):

V případě sčítání emisí je důležitá především tzv. klouzavá či plovoucí lhůta (tj. 12 měsíců zpětně od data, k němuž počítáme).

Limit 150 osob (tzv. nekvalifikovaných investorů), jimž je nabídka určena:

Pokud emitent účelově rozdělí jednu emisi tak, aby žádná z dílčích emisí nebyla adresována většímu počtu osob, než stanoví limit, adresáty emisí je třeba sčítat.

Sčítání emisí více emitentů, kteří jsou součástí jednoho podnikatelského seskupení:

V případně výrazně propojených emitentů existuje nebezpečí, že problémy jednoho z nich mohou ovlivnit situaci druhého. Investor by tak byl vystaven obdobnému riziku, ať by investoval do kteréhokoliv z propojených emitentů, resp. jím emitovaných cenných papírů.

Toto platí např. pokud více propojených společností emituje dluhopisy k témuž projektu (např. výstavba bytového domu). Pokud by však investovali do více projektů, tak se bude individuálně posuzovat časová souvislost emisí a vzniklé úvěrové riziko pro investory (resp. jeho vzájemná ne/oddělenost).

Další informace se dočtete ve stanoviscích ČNB zde a zde.

Kvalifikovaná účast je na českém finančním trhu stanovena jako podíl (nebo jejich součet) na finančním subjektu pod dohledem ČNB, který je min. 10 % nebo umožňuje uplatňovat významný vliv na řízení subjektu (tj. podíl může být přímý nebo nepřímý). Významný vliv se posuzuje jako možnost ovládání, bez ohledu na to, zda je fakticky uplatňován (tzn. nejedná se o jednorázový ani nahodilý vliv, ale o možnost významně ovlivnit fungování subjektu – např. změnit členy jeho vedoucího orgánu, zajištění financování atd.). Tato velmi dlouhá a podrobná metodika detailně dále vykládá tento pojem. Posuzuje se vždy celý řetězec účasti až na konečnou fyzickou osobu. Tzn. v případě oznámení se pak dokládají jak všechny právnické osoby v tomto řetězci, tak konečné fyzické osoby.

ČNB musí být kvalifikovaná účast oznámena včas (ideálně min. 1 měsíc před jejím provedením), aby ČNB oznámení stihla posoudit a příp. kvalifikovanou účast ne/schválit. Neoznámení kvalifikované účasti se pokutuje aktuálně dle sankcí ČNB ve výši cca od 10 tis. Kč pro fyzické osoby a cca 50-100 tis. Kč pro právnické osoby. Při změně kvalifikované účasti je potřeba počítat s tím, že někdy ČNB kvalifikovanou účast na společnosti neschválí, proto je nutné tuto změnu začít řešit včas.

DORA se vztahuje na širokou škálu finančních institucí, včetně úvěrových institucí, platebních institucí, investičních podniků, poskytovatelů služeb souvisejících s kryptoaktivy, zprostředkovatelů pojištění, zprostředkovatelů doplňkového pojištění atd. Z působnosti nařízení jsou však výslovně vyňati zprostředkovatelé pojištění, kteří jsou mikropodniky, malými nebo středními podniky (tzn. podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR).

Dále jsou od některých povinností osvobozeny finanční subjekty, které naplňují definici mikropodniku (tzn. podniky, které zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat a/nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR).

Nařízení DORA je rozděleno do pěti základních pilířů, které poskytují příslušným subjektům komplexní rámec digitální odolnosti.  

Finanční instituce jsou povinny plnit zejména tyto klíčové požadavky: 

Řízení rizik v oblasti ICT: 

• zřídit a spravovat systémy a nástroje ICT, které minimalizují dopad rizik ICT, 
• nepřetržitě identifikovat všechny zdroje rizik v oblasti ICT, 
• vytvořit ochranná a preventivní opatření, 
• rychle zjišťovat anomální činnosti, 
• uplatňovat specializované a komplexní strategie zachování provozu a plány pro případ havárie a plány obnovy provozu. 

Hlášení incidentů souvisejících s  ICT: 

• vytvořit a zavést proces řízení pro sledování a zaznamenávání incidentů souvisejících s ICT, 
• klasifikovat incident podle kritérií uvedených v DORA a dále rozvíjených evropskými orgány dohledu (včetně EBA, EIOPA a ESMA), 
• hlásit incidenty příslušným orgánům,  
• předkládat prvotní, průběžné a závěrečné zprávy a informovat klienty v případech, kdy incident má nebo může mít dopad na jejich finanční zájmy. 

Testování digitální provozní odolnosti: 

• pravidelně testovat na připravenost a identifikaci slabin, nedostatků či mezer a také rychlé uplatňování nápravných opatření 

Rizika v oblasti ICT spojená se třetími stranami: 

• sledovat rizika, jež představují poskytovatelé služeb ICT z řad třetích stran, 
• zajištění, aby smlouvy s poskytovateli ICT třetími stranami obsahovaly všechny nezbytné údaje o monitorování a dostupnosti atd. 

• podpora sbližování dohledových přístupů nad riziky v oblasti ICT spojenými s třetími stranami 

Sdílení informací:

• vzájemná výměna operativních a jiných informací o kybernetických hrozbách. 

Nařízení se použije od 17.01.2025, dotčené subjekty tedy mají 24 měsíců na zohlednění nových pravidel ve svých procesech. 

ESG je akronym pro „Environmental“ (životní prostředí) & „Social“ (sociální odpovědnost) & „Governance“ (řízení), tzn. ESG představuje způsob řízení rizik týkajících se udržitelnosti, který bere ohled jak na udržitelnost a ochranu životního prostředí tak na sociální odpovědnost. Cílem ESG je dosažení vhodných postupů řízení, kdy je respektována ochrana životního prostředí, přizpůsobení se klimatickým změnám a dodržování zásad sociální odpovědnosti jako jsou férové pracovní podmínky a odměňování.

ESG je aktuálně v EU velké téma, které je stále více regulováno, a to zejména v odvětví financí a obchodu. Hlavní regulací v oblasti financí je tzv. nařízení SFDR[1], které rozlišuje z pohledu ESG následující produkty a služby:

• čl. 6 SFDR: nezohledňují udržitelnost/nejsou udržitelné (přestože se tak možná i tváří)
• čl. 8 SFDR: jsou lehce udržitelné
• čl. 9 SFDR: jsou těžce udržitelné (tj. cíleně silně udržitelný produkt max. zohledňující ESG)

Nařízení SFDR bylo doplněnou řadou dalších nařízení[2]; v tomto článku se však chceme zabývat pouze prováděcím nařízením[3] k SFDR č. 2022/1288, které nabylo účinnosti k 01.01.2023 a zavádí nové povinnosti.

Na koho se ESG vztahuje?

V oblasti financí se ESG vztahuje na:

• pojišťovny, která poskytují pojistné produkty s investiční složkou;
• investiční podniky, který poskytují správu portfolia;
• instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění („IZPP“);
• tvůrce penzijního produktu;
• správce alternativních investičních fondů (vč. § 15 ZISIF);
• poskytovatele panevropského osobního penzijního produktu („PEPP“);
• správce kvalifikovaného fondu[4];
• správcovské společnosti subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů („SKIPCP“);
• úvěrové instituce, které poskytují správu portfolia;
• zprostředkovatele pojištění, kteří poskytují pojišťovací poradenství v oblasti pojistných produktů s investiční složkou & na investiční podniky (tj. IZ, OCP), které poskytují investiční poradenství (bez ohledu na jejich právní formu; pokud zaměstnávají min. tři a více osob, a to včetně OSVČ).

Jaké nové ESG povinnosti platí od 01.01.2023?

Od 10.03.2021 výše uvedené povinné subjekty musely (mimo jiné) na svém webu informovat své klienty, jak ESG (ne)zohledňují v poskytovaných službách. Nově k tomu od 01.01.2023 díky prováděcímu nařízení k SFDR[5] č. 2022/1288 přibyly zejména následující povinnosti:

Web – pro všechny platí:

• Na webu je nutné mít samostatný oddíl „Informace související s udržitelností“, dále pod tím je oddíl nazvaný „Prohlášení o hlavních nepříznivých dopadech investičních rozhodnutí na faktory udržitelnosti“ – nebo prohlášení o nezohledňování. Prohlášení je za předchozí rok od 01.01. do 31.12. a musí být uveřejněno do 30.06.
• Dále: datum uveřejnění dokumentu, datum každé aktualizace a v názvu souboru uvést také historii verzí (tj. číslo verze dokumentu).
• Informace musí být v elektronickém formátu umožňujícím vyhledávání.
• Při odkazování na finanční subjekty a produkty se uvádí LEI a ISIN, jsou-li přiděleny.

Dále povinné subjekty musí plnit nařízení SFDR a vyhodnocovat vlivy na udržitelnost (ve formě tabulek v přílohách prováděcího nařízení č. 2022/1288).

U zprostředkovatelů, resp. finančních poradců, je to však o něco jednodušší:

• Finanční poradci, kteří zohledňují SFDR – uveřejní, jak používají informace zveřejněné producenty, resp. SFDR povinný osobami (z tabulek v příloze nařízení č. 2022/1288). Uvedou zde popis použité metodologie, způsob jejich výběru a kritéria, které se používají při výběru finančních produktů nebo při poskytování poradenství o nich.
• Finanční poradci, kteří nezohledňují SFDR – uveřejní informaci o tom, proč nepříznivé dopady investičních rozhodnutí na faktory udržitelnosti ve svém investičním nebo pojišťovacím poradenství nezohledňují. Dále v tomto prohlášení uvedou, zda a kdy mají v úmyslu tyto nepříznivé dopady zohlednit.

[1]  Nařízení EU č. 2019/2088 ze dne 27.11.2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, účinné většinově od 10.03.2021, některé části až od 2022

[2] Např. Nařízení (EU) č. 2020/852 ze dne 18.06.2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (účinné od 1. ledna 2022/2023) – doplňuje a upřesňuje terminologii SFDR (definuje terminologii např. co to znamená „významně nepoškozovat“, co to jsou „udržitelné hospodářské činnosti“ atd.). Dále byla vydána řada dalších navazujících nařízení. Některé z toho plynoucí povinnosti již byly implementovány přímo do ZPKT.

[3] Nařízení (EU) č. 2022/1288 ze dne 06.04.2022 (účinné od 1. ledna 2023)

[4] Jak rizikového kapitálu dle čl. 14 nařízení (EU) č. 345/2013; tak sociálního podnikání dle čl. 15 nařízení (EU) č. 346/2013

[5] Nařízení (EU) č. 2022/1288 ze dne 06.04.2022 (účinné od 1. ledna 2023)

• obchodníky s cennými papíry,
• zahraniční poskytovatele investičních služeb podnikající v České republice prostřednictvím pobočky,
• investiční společnosti, a 
• investiční zprostředkovatele
  (dále společně jako “obchodník s cennými papíry”).

Dle tohoto stanoviska:

“Povinné nahrávání se týká hovorů na všech zařízeních pro účely komunikace se zákazníkem, která obchodník s cennými papíry pracovníkovi, který je oprávněn zákazníkům poskytovat investiční služby, poskytl, nebo jejichž použití umožnil nebo schválil.” (…)

“Za schválení lze považovat i uvedení telefonní linky pracovníka na vizitce, internetových stránkách, ve smluvní dokumentaci, marketingové komunikaci atd., pokud z ní plyne, že patří k obchodní síti obchodníka s cennými papíry a slouží pro komunikaci pracovníka se zákazníkem.

Při plnění nahrávací povinnosti přitom není podstatné, zda jde o pevnou linku či o mobilní telefon, o službu hlasovou či datovou, případně zda jde o telefon služební či soukromý.

Podstatné je:

a) zda jde o linku pracovníka oprávněného poskytovat investiční služby, jejíž číslo je sdělováno zákazníkům, a současně
b) zda jde o zařízení, jehož použití obchodník s cennými papíry tomuto pracovníkovi umožnil.” (…)

“Povinné nahrávání komunikace se týká nejen všech investičních služeb, které jsou poskytovány po telefonu, ale i komunikace, která teprve směřuje k poskytnutí investiční služby. Za investiční službu přijímání a předávání pokynů se přitom považuje i nabízení možnosti sjednat obchod, předkládání návrhů smlouvy a provádění přípravných prací, včetně poskytování doporučení vedoucího ke sjednání služby.”

Dále je potřeba provádět pravidelné kontroly těchto nahrávaných záznamů.

Více podrobností se dočtete přímo ve stanovisku zde.

Živnost

Poradce potřebuje mít zpravidla také živnostenské oprávnění, pokud bude působit jako vázaný zástupce („VZ“). Podmínkou pro živnostenské oprávnění je bezúhonnost, tzn. bezúhonná z pohledu živnostenského oprávnění nebude osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, pokud byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje (pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena – tj. nemá to vymazané z rejstříku trestů). Takže tady je právní úprava o něco mírnější, než jsou požadavky ČNB.

Závěr

Pokud byl potencionální finanční poradce odsouzen za úmyslný trestný čin a dosud nedošlo k výmazu z rejstříku trestů, tak má smůlu a je v podstatě jedno, co spáchal. Takový poradce je pro ČNB nedůvěryhodný a nemůže tedy vykonávat činnost VZ. Pokud by tuto činnost vykonávat chtěl, musel by si počkat na výmaz z rejstříku trestů:

Výmaz z rejstříku trestů

Záleží na tom, jaký trest byl osobě udělen – přímo úměrná tomu je pak doba, kdy lze požádat o výmaz zápisu v rejstříku trestů:

„Osoba, která byla ve výkonu trestu odnětí svobody, který byl nepodmíněný, může zažádat o zahlazení odsouzení:
• Po 1 roce od skončení trestu, jestliže jí bylo uděleno domácí vězení, zákaz pobytu, peněžní pokuta, zákaz vstupu na různé akce, propadnutí věci nebo majetku.
• Po 3 letech od skončení trestu, který nebyl delší než 1 rok (platí i pro trest vyhoštění).
• Po 5 letech od skončení trestu, který byl delší než 1 rok.
• Po 10 letech od skončení trestu, který byl delší než 5 let.
• Po 15 letech od skončení výjimečného trestu.
Doba přitom bude platit i v případě předčasného propuštění. Na zahlazení tedy nemusí čekat do chvíle, než uplyne kompletní délka trestu. To samé platí i při udělení milosti nebo vyhlášení amnestie. U více trestů se musí čekat do uplynutí všech, nikoliv jen jednoho.“

Zdroj: Článek Kdy se smaže záznam z rejstříku trestů? uveřejněný zde Najdete tu další informace o tom, jak přesně funguje výmaz z rejstříku trestů a kdy je o něj možné požádat.

Žádost o výmaz z rejstříku trestů

Žádost o výmaz z rejstříku trestů se podává k příslušnému soudu podle trvalého bydliště této osoby. Podmínkou pro zahlazení je i to, že daná osoba po propuštění nemá žádné další problémy se zákonem (nepáchá trestnou činnost, žije řádný a spořádaný život). O výmaz nemusí požádat jen odsouzený, ale mohou tak učinit i jeho příbuzní, osvojitel, manžel, druh nebo zájmové sdružení.

Doporučení na závěr

Zápis v rejstříku trestů není automaticky důvod, proč by se osoba nemohla podnikat na finančním trhu jako vázaný zástupce, investiční zprostředkovatel nebo samostatný zprostředkovatel, ale je potřeba to posuzovat individuálně dle těchto pravidel. Vzhledem k individuálním posouzení je lepší případ nechat posoudit compliance/právníkem dle výše uvedených pravidel.

Na koho se to vztahuje

Povinnými subjekty, které tuto novou právní úpravu budou muset začlenit do svých vnitřních předpisů a postupů jsou[1]:

• veřejný sektor: zjednodušeně většina státních institucí
  (veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek s výjimkou obcí do 5 tis. obyvatel bez rozšířené působnosti, orgány působí v oblasti správy daní právnických osob atd.)

• soukromý sektor:
  • firmy zaměstnávací do 25 osob dle návrhu zákona (do 50 osob dle směrnice, která však umožňuje státům stanovit si nižší počet osob – tj. ČR jde aktuálně na počet 25 osob),
  • osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru,
  • pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, a
  • vybrané osoby dle ZPKT (např. někteří emitenti, banky, obchodníci s cennými papíry – dle jejich činnosti specifikované zákonem atd.) a ZISIF (např. investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s povolením ČNB obhospodařovat investiční fond, hlavní administrátor), ústřední protistrany a registry obchodních údajů
    
    Vysvětlivka: Pokud má firma méně než 25 zaměstnanců, ale patří do některé z ostatních kategorií, tato právní úprava se ní vztahuje.
    
    U subjektů do 249 zaměstnanců je možné sdílet tentýž vnitřní oznamovací systém/kanál. Pokud by se však jednalo o subjekt s více než 250 zaměstnanci např. v rámci mezinárodní či globální skupiny, musí si každý subjekt ve skupině (např. regionální pobočka v dané zemi) nastavit svůj vlastní oznamovací systém/kanál (více se o této problematice velkých subjektů dočtete např. zde).

Požadavky na oznamovací systém/kanál

Tyto požadavky zahrnují zejména:

• bezpečnost a ochrana utajení totožnosti oznamující osoby a veškerých třetích osob zmíněných v oznámení, zachování mlčenlivosti a zabránění přístupu neoprávněných pracovníků;
• potvrzení o přijetí oznámení poskytnuté oznamující osobě do 7 dnů od přijetí oznámení;
• určení nestranné osoby, která bude tato oznámení přijímat a vyřizovat, informovat oznamovatele o provedeném šetření (nejpozději do 30 dnů dle návrhu zákona – lhůtu lze max. 2x prodloužit), poskytovat mu zpětnou vazbu, žádat od něj doplňující informace atd.;
• forma oznámení: musí být možná písemně, ústně a na žádost i osobně;
• je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, přijetí opatření k odstranění protiprávního stavu;
• evidence a archivace oznámení a šetření;
• ochrana oznamovatele (nesmí mu být snížena mzda, uloženo kárné opatření, diskriminace atd.).

TIP: Kanál může být interní nebo externí (outsourcing). Ideálně se nabízí compliance či právník apod. Vzhledem k požadavku nestrannosti není vhodné, aby tuto činnost vykonával člen statutárního orgánu, nadřízený zaměstnanec apod.

Co (u)dělat?

V první řadě doporučujeme všem, na něž se tato právní úprava vztahuje, zřídit oznamovací kanál, kam je možné tato oznámení podávat (pokud takový kanál nemáte již zřízen). Dále doporučujeme vyčkat na schválení českého zákona o ochraně oznamovatelů, případně jestli k tomu ještě vydají prováděcí vyhlášku – poté bude tato právní úprava bezodkladně detailně implementována do vnitřních předpisů a praxe firem.

Původně dle návrhu zákona měla být povinnost zavést příslušná opatření do 31.03.2022, což jak víme, je nyní nereálné. Aktuálně má tedy smysl se zamyslet, na koho se to vztahuje a jaký oznamovací kanál by byl vhodný a ideálně ho i rovnou zavést. Upravovat vnitřní předpisy ani firemní postupy však dle našeho názoru zatím nemá příliš smysl, protože dokud není schváleno finální znění zákona, může se to ještě změnit a pak by se vše muselo znovu předělávat.

Detailní informace

Vše potřebné najdete pohromadě a přehledně zde (tj. návrh zákona, směrnici a další dokumentaci).

[1] Viz § 8 směrnice a § 8 návrhu zákona

Z této diskuze je dostupný videozáznam pro účastníky této konference zde.

Crowdfunding je tzv. služba skupinového financování. Nově byla právní úprava crowdfundingu sjednocena na úrovni celé EU přímo aplikovatelným nařízením (EU) č. 2020/1503[1] účinným od 10.11.2021.

Službou skupinového financování se rozumí párování zájmů investorů (kvalifikovaných i nekvalifikovaných) a vlastníků projektů na financování podnikání prostřednictvím využití platformy skupinového financování (crowdfundingu), které zahrnuje kteroukoli z těchto činností:

a) umožnění poskytování úvěrů, a

b) převoditelné cenné papíry a nástroje přijaté pro účely skupinového financování vydané vlastníky projektů nebo zvláštní účelovou jednotkou bez pevného závazku převzetí.

Právní úprava míří na internetové platformy crowdfundingu, start-upy a malé a střední podniky s projekty do 5 milionů EUR za 12 měsíců v EU a stanoví jednotná pravidla crowdfundingu napříč EU, včetně přeshraničního financování v rámci EU.  Zároveň nastavuje základní požadavky, které poskytovatelé crowdfundingových služeb musí splňovat.

Jakmile crowdfunding přesáhne 5 milionů EUR, použije se MiFID II, MiFIR, Nařízení o prospektu.

Kdo může být poskytovatelem crowdfundingu & jak se jím stát?

Poskytovatelem crowdfundingu mohou být pouze právnické osoby, které jsou usazeny v EU a mají povolení pro poskytovatele crowdfundingu (dle čl. 12 nařízení).

V ČR je potřeba povolení k této činnosti od ČNB. Žádost o povolení k činnosti spolu s poměrně rozsáhlou doprovodnou dokumentací (více viz níže) se podává přímo ČNB, která vykonává dohled.

Seznam všech poskytovatelů crowdfundingu v EU bude veden ESMA formou centrálního veřejně dostupného online registru.

Právní požadavky na poskytovatele služeb crowdfundingu

Na poskytovatele crowdfundingu nařízení klade celou řadu právních požadavků, které musí splňovat po celou dobé své činnosti a jejichž vhodné nastavení musí prezentovat ČNB při žádosti o povolení (níže uvádíme pouze krátký výňatek, nikoli úplný přehled všech povinností):

• vyhodnocení úvěrového rizika projektu, včetně zavedení postupů k jeho pravidelnému hodnocení a uveřejnění těchto politik a postupů
• vnitřní kontrola a řízení rizik
• plán kontinuity činnosti
• zajištění spravedlivé a přiměřené ceny úvěrů
• provést ocenění každého úvěru
• vést záznamy o všech zprostředkovaných nabídkách crowdfundingu
• vlastník projektu nemá záznam v trestním rejstříku
• vlastník projektu není usazen ve vysoce rizikové zemi (z pohledu AML)
• možnost individuální správy portfolií úvěrů, jsou-li splněny další podmínky
• zavedené postupy pro spravedlivé a jednotné vyřizování stížností
• zákaz střetu zájmů: nesmí držet žádnou účast v jakékoli své nabídce, nesmí jako své klienty přijmout své řídící pracovníky, společníky s účastí nad 20 % ve své společnosti ani žádnou osobu s nimi spojenou
• zavést vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů, informovat o možných střetech zájmů
• splnit finanční obezřetnostní požadavky, pojištění
• předložit komplexní a obsáhlejší dokumentaci k žádosti o povolení k činnosti ČNB (čl. 12)
• informační povinnosti výkazů vůči ČNB

Ochrana investorů

Nařízení klade důraz na ochranu investorů (uvádíme nejzajímavější příklady těchto opatření):

• povinně poskytované informace investorům
• specifická pravidla marketingové komunikace
• povinný dokument s klíčovými informacemi pro investory – KIIS
  (Key Investment Information Sheet; viz čl. 23 nařízení)
• povinný vstupní test znalostí investora a simulace jeho schopnosti nést ztrátu
• povinné zveřejňování míry selhání
• předsmluvní lhůta na rozmyšlenou: 4 kalendářní dny možnost odstoupení od smlouvy.

Sankce

Za porušení nařízení o crowdfundingu hrozí sankce zákaz činnosti, pokuta max. 500 tisíc EUR nebo 5 % celkového ročního obratu společnosti.

Závěrem

Záměrem přijetí tohoto nově účinného nařízení o crowdfundingu bylo usnadnit poskytování  služeb crowdfundingu za jednotných pravidel napříč EU, a tím zejména pomoci malým a středním podnikům a start-upům. 

Dle našeho názoru však byť by tato myšlenka byla jistě chvályhodná, její provedení do praxe přinese těmto subjektům, které budou chtít tyto služby provozovat, nemalou administrativní, a především pak finanční zátěž. Jistě je žádoucí chránit investory a stabilitu finančního trhu, na druhou stranu   množství požadavků, které nařízení na subjekty klade, si vyžádá min. tým právníků na přípravu robustnějšího balíčku vnitřních předpisů a podání žádosti spolu s následným řízením před ČNB, kvalitní business plán, dostatečné finanční znalosti k jeho provedení a dále dostatečné personální  a softwarové zdroje k realizaci a  udržování plnění těchto požadavků v následné praxi. Je tedy otázkou, zda malé podniky nebo start-upy skutečně disponují dostatečnými (zejména finančními) zdroji k rozjetí takového projektu.

Další zdroje

Pro srovnání: v UK již právní úprava crowdfundingu zavedena delší dobu je, ale je podstatně mírnější než ta, kterou si zvolila EU (srovnání úpravy v UK a EU najdete zde).

V případě zájmu o detailnější analýzu se lze kromě samotného nařízení o crowdfundingu podívat také např. na porovnání nařízení o crowdfundingu a MiFID II  zde a na návrh technických standardů ESMA zde (aktuálně schvalováno Evropskou komisí).

[1] Nařízení (EU) č. 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) č.  2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937 („Nařízení o crowdfundingu“), vydáno 07.10.2020, účinné a přímo aplikovatelné od 10.11.2021. K tomu je doprovodná směrnice (EU) č. 2020/1504, která stanoví účinnost na Nařízení o crowdfundingu na 10.11.2021 a dále, že na crowdfunding se nepoužije právní úprava směrnice (EU) č. 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. Evropské komisi bylo ke schválení předloženo: Technické standardy crowdfundingu od ESMA a Zpráva EBA k technickým standardům správy individuálního portfolia poskytovateli crowdfundingu.

• identifikace smlouvy (např. číslo smlouvy),
• identifikace penzijní společnosti,
• identifikační údaje účastníka podle § 3 písm. f) ZDPS,
• důvod zápisu (tj. uzavření, změna nebo ukončení smlouvy),
• datum uzavření, změny nebo ukončení smlouvy,
• datum vzniku, změny nebo zániku DPS,
• sjednaná strategie spoření (tj. způsob rozložení prostředků účastníka v účastnických fondech ve smyslu § 3 písm. a) ZDPS včetně jednoznačné identifikace těchto fondů nebo konkrétní standardizované strategie penzijní společnosti),
• výše příspěvku účastníka,
• datum předání smlouvy, její změny nebo jejího ukončení penzijní společnosti,
• identifikace vázaného zástupce, pokud jsou činnosti vykonávané jeho prostřednictvím,
• identifikace konkrétní osoby, která jednala s účastníkem (údaj o konkrétní fyzické osobě, která jednala s účastníkem)

Tato povinnost platí i pro případný výkon této povinnosti jinou osobou (např. outsourcing), avšak i v takovém případě samostatný zprostředkovatel doplňkového penzijního spoření zodpovídá za její řádné vedení.

ČNB předpokládá, že si poskytovatel finančních služeb nastaví vnitřní postupy, které jeho pracovníky povedou k tomu, aby mu ohlašovali skutečnosti související s jejich důvěryhodností. Poskytovatel finančních služeb vychází z informací, které si je schopen s přiměřeným úsilím obstarat. Vhodným standardem ověřování je obstarání si výpisu z trestního rejstříku na počátku angažování pracovníka, stejně jako vyžádání si dalších informací souvisejících s důvěryhodností (inspirovat se lze formuláři z licenčních vyhlášek ČNB upravenými přiměřeně odpovědnosti posuzovaných pracovníků) formou čestného prohlášení, zavázání pracovníka poskytovatele finančních služeb k povinnosti hlásit změny takto získaných informací a dále formou čestného prohlášení aktuálnost informací v rozumných intervalech (zpravidla každý rok, ne déle než dva roky) potvrzovat. V praxi však často aktuálnost informací není po registraci pracovníku u ČNB nadále kontrolována, takže v tomto ohledu bude dle názoru ČNB zřejmě třeba přijmout příslušná opatření.

Jednání poradců při zprostředkování obchodu klientovi

• Poradci velmi často jednají dříve, než jim vzniklo oprávnění u ČNB – poradci nikdy nesmí ani začít sjednávat obchod dříve než od data registrace na seznamu ČNB pro příslušnou oblast, k níž se obchod vztahuje
• Neustále se opakující nedostatečné vyplnění dokumentace (nedostatečná odůvodnění obchodu v záznamech apod.)
• Nedostatečné vedení evidence smluv s klienty a chybějící dokumentace – je nezbytné dokumenty řádně a včas odevzdávat
• Záznam z jednání má uvedeno datum později než smlouva k obchodu nebo později než žádost (např. o úvěr) – což je skutečně velký problém, protože vždy musí být dodržena časová posloupnost obchodu, a to bez výjimek
• Nedostatečné/nesprávné informace sdělené klientovi o zprostředkovateli/jeho poradci (např. adresa, neposkytnutí záznamu z jednání s klientem atd.) – platí také pro spolužadatele (např. o úvěr), kdy je potřeba prokazatelně sdělit informace/předat dokumentaci i všem spolužadatelům – toto je velmi častým jevem a je potřeba si na to dát pozor – spolužadatelé (typicky o úvěr, nejčastěji partneři žádající o hypotéku) musí být oba uvedeni jak v záznamu z jednání, tak i v ostatní dokumentaci a poradce musí zajistit, že spolužadatel dostane tytéž informace, jako dostal „hlavní“ klient/žadatel

Kvalifikace poradců

Nedoložení odborné zkoušky poradce předtím, než poradce začne jednat za zprostředkovatele a komunikovat s klientem, či s ním dokonce uzavírat smlouvy – není možné začít domlouvat obchod s klientem dříve, než je poradce řádně zaregistrován u ČNB pro danou oblast a než doložil všechny potřebné dokumenty prokazující jeho způsobilost být poradcem, a to včetně odborné kvalifikace – ČNB se to při kontrolách skutečně vždy zaměřuje

Oblast AML/CFT

• Neprovedení řádné identifikace spolužadatele o úvěr, resp. identifikace všech zúčastněných spotřebitelů (zda jsou proti spolužadateli mezinárodní sankce, zda je PEP, nezaznamenání jeho čísla OP, platnosti, místa vydání, místa narození klienta…) – spolužadatelé o úvěr jsou ve většině případů opomíjeni, není jim prováděna AML identifikaci ani kontrola – což je velmi snadno zpětně zjistitelné/prokazatelné a udělují se za to pokuty

• Kontrola klienta – nezapsání informací o účelu obchodu a zdrojích finančních prostředků je stále se opakujícím problémem