Crowdfunding

Co to je crowdfunding?

Crowdfunding je tzv. služba skupinového financování. Nově byla právní úprava crowdfundingu sjednocena na úrovni celé EU přímo aplikovatelným nařízením (EU) č. 2020/1503[1] účinným od 10.11.2021.

Službou skupinového financování se rozumí párování zájmů investorů (kvalifikovaných i nekvalifikovaných) a vlastníků projektů na financování podnikání prostřednictvím využití platformy skupinového financování (crowdfundingu), které zahrnuje kteroukoli z těchto činností:

a) umožnění poskytování úvěrů, a

b) převoditelné cenné papíry a nástroje přijaté pro účely skupinového financování vydané vlastníky projektů nebo zvláštní účelovou jednotkou bez pevného závazku převzetí.

Právní úprava míří na internetové platformy crowdfundingu, start-upy a malé a střední podniky s projekty do 5 milionů EUR za 12 měsíců v EU a stanoví jednotná pravidla crowdfundingu napříč EU, včetně přeshraničního financování v rámci EU.  Zároveň nastavuje základní požadavky, které poskytovatelé crowdfundingových služeb musí splňovat.

Jakmile crowdfunding přesáhne 5 milionů EUR, použije se MiFID II, MiFIR, Nařízení o prospektu.

Kdo může být poskytovatelem crowdfundingu & jak se jím stát?

Poskytovatelem crowdfundingu mohou být pouze právnické osoby, které jsou usazeny v EU a mají povolení pro poskytovatele crowdfundingu (dle čl. 12 nařízení).

V ČR je potřeba povolení k této činnosti od ČNB. Žádost o povolení k činnosti spolu s poměrně rozsáhlou doprovodnou dokumentací (více viz níže) se podává přímo ČNB, která vykonává dohled.

Seznam všech poskytovatelů crowdfundingu v EU bude veden ESMA formou centrálního veřejně dostupného online registru.

Právní požadavky na poskytovatele služeb crowdfundingu

Na poskytovatele crowdfundingu nařízení klade celou řadu právních požadavků, které musí splňovat po celou dobé své činnosti a jejichž vhodné nastavení musí prezentovat ČNB při žádosti o povolení (níže uvádíme pouze krátký výňatek, nikoli úplný přehled všech povinností):

• vyhodnocení úvěrového rizika projektu, včetně zavedení postupů k jeho pravidelnému hodnocení a uveřejnění těchto politik a postupů
• vnitřní kontrola a řízení rizik
• plán kontinuity činnosti
• zajištění spravedlivé a přiměřené ceny úvěrů
• provést ocenění každého úvěru
• vést záznamy o všech zprostředkovaných nabídkách crowdfundingu
• vlastník projektu nemá záznam v trestním rejstříku
• vlastník projektu není usazen ve vysoce rizikové zemi (z pohledu AML)
• možnost individuální správy portfolií úvěrů, jsou-li splněny další podmínky
• zavedené postupy pro spravedlivé a jednotné vyřizování stížností
• zákaz střetu zájmů: nesmí držet žádnou účast v jakékoli své nabídce, nesmí jako své klienty přijmout své řídící pracovníky, společníky s účastí nad 20 % ve své společnosti ani žádnou osobu s nimi spojenou
• zavést vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů, informovat o možných střetech zájmů
• splnit finanční obezřetnostní požadavky, pojištění
• předložit komplexní a obsáhlejší dokumentaci k žádosti o povolení k činnosti ČNB (čl. 12)
• informační povinnosti výkazů vůči ČNB

Ochrana investorů

Nařízení klade důraz na ochranu investorů (uvádíme nejzajímavější příklady těchto opatření):

• povinně poskytované informace investorům
• specifická pravidla marketingové komunikace
• povinný dokument s klíčovými informacemi pro investory – KIIS
  (Key Investment Information Sheet; viz čl. 23 nařízení)
• povinný vstupní test znalostí investora a simulace jeho schopnosti nést ztrátu
• povinné zveřejňování míry selhání
• předsmluvní lhůta na rozmyšlenou: 4 kalendářní dny možnost odstoupení od smlouvy.

Sankce

Za porušení nařízení o crowdfundingu hrozí sankce zákaz činnosti, pokuta max. 500 tisíc EUR nebo 5 % celkového ročního obratu společnosti.

Závěrem

Záměrem přijetí tohoto nově účinného nařízení o crowdfundingu bylo usnadnit poskytování  služeb crowdfundingu za jednotných pravidel napříč EU, a tím zejména pomoci malým a středním podnikům a start-upům. 

Dle našeho názoru však byť by tato myšlenka byla jistě chvályhodná, její provedení do praxe přinese těmto subjektům, které budou chtít tyto služby provozovat, nemalou administrativní, a především pak finanční zátěž. Jistě je žádoucí chránit investory a stabilitu finančního trhu, na druhou stranu   množství požadavků, které nařízení na subjekty klade, si vyžádá min. tým právníků na přípravu robustnějšího balíčku vnitřních předpisů a podání žádosti spolu s následným řízením před ČNB, kvalitní business plán, dostatečné finanční znalosti k jeho provedení a dále dostatečné personální  a softwarové zdroje k realizaci a  udržování plnění těchto požadavků v následné praxi. Je tedy otázkou, zda malé podniky nebo start-upy skutečně disponují dostatečnými (zejména finančními) zdroji k rozjetí takového projektu.

Další zdroje

Pro srovnání: v UK již právní úprava crowdfundingu zavedena delší dobu je, ale je podstatně mírnější než ta, kterou si zvolila EU (srovnání úpravy v UK a EU najdete zde).

V případě zájmu o detailnější analýzu se lze kromě samotného nařízení o crowdfundingu podívat také např. na porovnání nařízení o crowdfundingu a MiFID II  zde a na návrh technických standardů ESMA zde (aktuálně schvalováno Evropskou komisí).

[1] Nařízení (EU) č. 2020/1503 o evropských poskytovatelích služeb skupinového financování pro podniky a o změně nařízení (EU) č.  2017/1129 a směrnice (EU) 2019/1937 („Nařízení o crowdfundingu“), vydáno 07.10.2020, účinné a přímo aplikovatelné od 10.11.2021. K tomu je doprovodná směrnice (EU) č. 2020/1504, která stanoví účinnost na Nařízení o crowdfundingu na 10.11.2021 a dále, že na crowdfunding se nepoužije právní úprava směrnice (EU) č. 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů. Evropské komisi bylo ke schválení předloženo: Technické standardy crowdfundingu od ESMA a Zpráva EBA k technickým standardům správy individuálního portfolia poskytovateli crowdfundingu.