Dlouhodobý investiční produkt (DIP)

Od 01.01.02024 vstoupila v účinnost novela ZPKT a s ní i nový produkt spoření na stáří: dlouhodobý investiční produkt (tzv. DIP).

Co to je DIP?

DIP je produktem spoření na stáří, který nabízí dlouhodobé investování spolu s daňovým zvýhodněním a možností příspěvků od zaměstnavatele. Stát na DIP neposkytuje žádné zvláštní příspěvky.

DIP podléhá dohledu České národní banky. Spory z DIP lze řešit bezplatně u Finančního arbitra.

Z čeho se DIP skládá?

Majetek v rámci DIP smí tvořit:

• peněžní prostředky;
• investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě EU, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem mimo EU, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem mimo EU, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem mimo EU, vedeném ČNB podle § 13 odst. 1 písm. k) zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu;
• dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU, centrální banka členského státu EU;
• kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě EU;
• cenné papíry kolektivního investování; a
• má-li k tomu poskytovatel DIP oprávnění: deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci DIP (jen tehdy je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna).

Co z toho vyplývá pro investiční zprostředkovatele?

Investiční zprostředkovatelé nebudou moci zprostředkovat všechny produkty DIP, ale pouze takové produkty DIP obsahující pouze investiční nástroje, jež jsou oprávněni zprostředkovávat (tzn. vypadnou z toho deriváty, investiční cenné papíry a příp. dluhopisy bez prospektu).

Příspěvky zaměstnavatele

Zaměstnavatel na DIP může svým zaměstnancům přispívat. Tento příspěvek je osvobozen od sociálního a zdravotního pojištění a až do max. 50 000 Kč/ročně je pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem.

Zaměstnavatel nesmí ovlivňovat své zaměstnance ve výběru poskytovatele DIP.

Daňové výhody

U DIP lze od základu daně odečíst příspěvky až do max. 48 000 Kč/ročně.

Obecně platí, že DIP může být vyplacen bez ztráty daňové podpory nejdříve po uplynutí 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku (tj. min. 10 let od uzavření smlouvy), a dosáhl-li klient (poplatník DIP) min. 60 let.

Případy vrácení daňové podpory

K vrácení daňové podpory dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od vzniku produktu nebo před kalendářním rokem, kdy poplatník (tzn. klient jako majitel DIP) dosáhne 60 let věku, dojde k:

• výplatě DIP nebo vyplacení výnosů z DIP (mimo DIP);
• k odepsání majetku z DIP; nebo
• k převodu DIP na jiného poplatníka (klienta).

Pokud dojde ke ztrátě daňové podpory, musí o tom zaměstnanec svého zaměstnavatele informovat nejpozději do konce měsíce, kdy k tomu došlo.

Výjimkou z tohoto pravidla, kdy nedojde k vrácení daňové podpory, je:

• invalidita III. stupně poplatníka (tj. klienta, který DIP sjednal);
• smrt poplatníka;
• zánik poskytovatele DIP/odebrání licence poskytovateli DIP, pokud jsou obdržené naspořené peníze a majetek nejpozději do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na jiný DIP, doplňkové penzijní spoření nebo penzijní připojištění;
• plnění z doplňkového penzijního spoření, na nějž vznikl nárok o 5 let dříve, než je důchodový věk poplatníka (dle příslušných zákonů).

Dále nedochází k vrácení daňové podpory z DIP v případech:

• platby poskytovateli DIP za vedení DIP nebo služby s DIP související;
• odepsání majetku z DIP za protiplnění poskytnuté ve prospěch DIP;
• převodu celého DIP na daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu (např. doplňkové penzijní spoření, penzijní připojištění).

Pokud nastane situace vrácení daňové podpory:

DIP přestane být daňově podporovaný od zdaňovacího období, kdy k tomu došlo (pro účely odečtení nezdanitelných částí základu daně poplatníka), a od 2. kalendářního měsíce následujícího po měsíci, kdy k tomu došlo (pro účely příspěvku od zaměstnavatele). V případě vrácení daňové podpory je odpovědností klienta (jako poplatníka daně) podat daňové přiznání.