MiCA: nová regulace kryptoaktiv

Došlo k zásadní změně evropského trhu s kryptoaktivy – byla vydána dosud první regulace, která kryptoaktiva jednotně upravuje v celé EU. Dne 31.05.2023 vyšlo nařízení (EU) č. 2023/1114 o trzích kryptoaktiv (tzv. MiCA – Markets in Crypto-Assets Regulation), která má dělenou účinnost – část se použije od 29.06.2023, další část od 30.06.2024 a zbývající část od 31.12.2024.

Co to jsou kryptoaktiva?

MiCA definuje kryptoaktiva jako „digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo pomocí podobné technologie“. Tzn. nebude se používat dosud zažitý termín „kryptoměny“, ale místo toho termín „kryptoaktiva“. Kryptoaktiva se dělí do 3 kategorií:

• tokeny vázané na aktiva (tzv. ARTs – Asset Referenced Tokens) – druh kryptoaktiva, které není elektronickým peněžním tokenem a jehož účelem je udržovat stabilní hodnotu tím, že odkazuje na jinou hodnotu nebo právo nebo jejich kombinaci, včetně jedné nebo více úředních měn (úřední měna je oficiální měna státu);
• elektronické peněžní tokeny (tzv. EMTs – Electronic Money Tokens) – druh kryptoaktiva, jehož cílem je udržovat stabilní hodnotu tím, že odkazuje na hodnotu jedné úřední měny (spadne sem zřejmě většina stablecoins);
• užitný token – druh kryptoaktiva, který je určen pouze k poskytování přístupu ke zboží dodávanému nebo službě poskytované jeho vydavatelem.

MiCA se nebude vztahovat na finanční kryptoaktiva, která jsou na úrovní EU již regulována (např. pokud se kvalifikují jako investiční cenné papíry – dluhopisy nebo akcie) a dále na NFT (na NFT se připravuje jiná regulace EU).

Na koho se regulace vztahuje?

MiCA se vztahuje fyzické a právnické osoby v rámci vydávání, veřejného nabízení a přijímání kryptoaktiv k obchodování a poskytování následujících služeb a činností týkajících se kteréhokoli kryptoaktiva v EU:

• poskytování úschovy a správy kryptoaktiv jménem zákazníků;
• provozování obchodní platformy pro kryptoaktiva;
• směna kryptoaktiv za peněžní prostředky;
• směna kryptoaktiv za jiná kryptoaktiva;
• provádění pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;
• umisťování kryptoaktiv;
• přijímání a předávání pokynů ke kryptoaktivům jménem zákazníků;
• poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv;
• poskytování správy portfolia kryptoaktiv;
• poskytování služeb převodu kryptoaktiv jménem zákazníků.

K provozování těchto činností v EU je potřeba mít sídlo ve státě EU a získat příslušnou licenci od centrální banky (v ČR od ČNB), příp. mít tzv. evropský pas.

Co regulace obnáší pro povinné subjekty?

Tyto osoby budou muset splnit celou řadu povinností a zákazů, které jsou běžné i pro ostatní účastníky finančního trhu jako např:

• povinnost jednat čestně, spravedlivě a profesionálně v nejlepším zájmu klientů;
• informační povinnosti vůči klientům a centrální bance (včetně např. okamžité informování o změnách ve vedoucím orgánu);
• regulace propagačních sdělení;
• postupy vyřizování stížností;
• zjišťování, prevence, řízení a zveřejňování střetů zájmů;
• AML povinnosti;
• systémy správy a řízení;
• kapitálové požadavky;
• povinnost mít rezervu aktiv a povinnosti ohledně složení a správy rezervy aktiv;
• plán zpětné výměny;
• zákaz zneužívání trhu;
• navíc zvláštní povinnost vypracovat a zveřejnit tzv. bílou knihu, která se povinně předkládá centrální bance (požadavky na obsah bílé knihy mají pomoci investorům pochopit rizika daného kryptoaktiva a učinit tak kvalifikované rozhodnutí o své investici.) atd.

Cílem je posílit ochranu klientů/investorů a trhu.

Český zákon o digitálních financích

V ČR se proto aktuálně připravuje zákon o digitálních financích, který navazuje na MiCA a provádí ji do praxe (např. pověřením ČNB jako dohledového orgánu, pravomoci ČNB, přestupky a donucovací sankce, stanovením požadavků na odbornou způsobilost pro poskytování poradenství týkajícího se kryptoaktiv, předkládání účetní závěrky ověřené auditorem ČNB a další povinnosti). Legislativní vývoj zákona o digitálních financích a příslušnou dokumentace najdete zde.