Whistleblowing

Jistě jste v médiích zaznamenali zprávy ohledně tzv. směrnice (potažmo zákona) o whistleblowingu. Jedná se konkrétně o směrnici (EU) č. 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „směrnice“), která má být implementována do právního řádu České republiky nejpozději do 17.12.2021. Jenomže český implementační návrh zákona o ochraně oznamovatelů ze dne 09.02.2021 (dále jen „návrh zákona“) se od léta zasekl v Poslanecké sněmovně ČR, a nyní je již jasné, že se to do 17.12.2021 (a pravděpodobně ani v nejbližších týdnech či spíše měsících) rozhodně nestihne. Navíc vzhledem k proběhlým volbám je pravděpodobné, že se to ještě více zpozdí a předložený návrh zákona se ještě může změnit. Směrnice je však účinná již od 17.12.2021 – takže se nabízí otázka: co teď?

Na koho se to vztahuje

Povinnými subjekty, které tuto novou právní úpravu budou muset začlenit do svých vnitřních předpisů a postupů jsou[1]:

• veřejný sektor: zjednodušeně většina státních institucí
  (veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek s výjimkou obcí do 5 tis. obyvatel bez rozšířené působnosti, orgány působí v oblasti správy daní právnických osob atd.)

• soukromý sektor:
  • firmy zaměstnávací do 25 osob dle návrhu zákona (do 50 osob dle směrnice, která však umožňuje státům stanovit si nižší počet osob – tj. ČR jde aktuálně na počet 25 osob),
  • osoby oprávněné poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru,
  • pojišťovny a zprostředkovatelé pojištění, a
  • vybrané osoby dle ZPKT (např. někteří emitenti, banky, obchodníci s cennými papíry – dle jejich činnosti specifikované zákonem atd.) a ZISIF (např. investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s povolením ČNB obhospodařovat investiční fond, hlavní administrátor), ústřední protistrany a registry obchodních údajů
    
    Vysvětlivka: Pokud má firma méně než 25 zaměstnanců, ale patří do některé z ostatních kategorií, tato právní úprava se ní vztahuje.
    
    U subjektů do 249 zaměstnanců je možné sdílet tentýž vnitřní oznamovací systém/kanál. Pokud by se však jednalo o subjekt s více než 250 zaměstnanci např. v rámci mezinárodní či globální skupiny, musí si každý subjekt ve skupině (např. regionální pobočka v dané zemi) nastavit svůj vlastní oznamovací systém/kanál (více se o této problematice velkých subjektů dočtete např. zde).

Požadavky na oznamovací systém/kanál

Tyto požadavky zahrnují zejména:

• bezpečnost a ochrana utajení totožnosti oznamující osoby a veškerých třetích osob zmíněných v oznámení, zachování mlčenlivosti a zabránění přístupu neoprávněných pracovníků;
• potvrzení o přijetí oznámení poskytnuté oznamující osobě do 7 dnů od přijetí oznámení;
• určení nestranné osoby, která bude tato oznámení přijímat a vyřizovat, informovat oznamovatele o provedeném šetření (nejpozději do 30 dnů dle návrhu zákona – lhůtu lze max. 2x prodloužit), poskytovat mu zpětnou vazbu, žádat od něj doplňující informace atd.;
• forma oznámení: musí být možná písemně, ústně a na žádost i osobně;
• je-li oznámení vyhodnoceno jako důvodné, přijetí opatření k odstranění protiprávního stavu;
• evidence a archivace oznámení a šetření;
• ochrana oznamovatele (nesmí mu být snížena mzda, uloženo kárné opatření, diskriminace atd.).

TIP: Kanál může být interní nebo externí (outsourcing). Ideálně se nabízí compliance či právník apod. Vzhledem k požadavku nestrannosti není vhodné, aby tuto činnost vykonával člen statutárního orgánu, nadřízený zaměstnanec apod.

Co (u)dělat?

V první řadě doporučujeme všem, na něž se tato právní úprava vztahuje, zřídit oznamovací kanál, kam je možné tato oznámení podávat (pokud takový kanál nemáte již zřízen). Dále doporučujeme vyčkat na schválení českého zákona o ochraně oznamovatelů, případně jestli k tomu ještě vydají prováděcí vyhlášku – poté bude tato právní úprava bezodkladně detailně implementována do vnitřních předpisů a praxe firem.

Původně dle návrhu zákona měla být povinnost zavést příslušná opatření do 31.03.2022, což jak víme, je nyní nereálné. Aktuálně má tedy smysl se zamyslet, na koho se to vztahuje a jaký oznamovací kanál by byl vhodný a ideálně ho i rovnou zavést. Upravovat vnitřní předpisy ani firemní postupy však dle našeho názoru zatím nemá příliš smysl, protože dokud není schváleno finální znění zákona, může se to ještě změnit a pak by se vše muselo znovu předělávat.

Detailní informace

Vše potřebné najdete pohromadě a přehledně zde (tj. návrh zákona, směrnici a další dokumentaci).

[1] Viz § 8 směrnice a § 8 návrhu zákona